Místem s pozoruhodnou historií a tajemnými zříceninami zámku je zaniklá obec Zahájí, která se rozkládala v těsné blízkosti česko-německé hranice, poblíž dnešního pěšího přechodu Zahájí – Waldheim. Zakladatelem sklárny, panského sídla, dvora i vsi byl sklářský podnikatel Pavel Schürer. Hraniční les, na němž Zahájí založil, koupil v roce 1607 od císaře Rudolfa II. Po Schürerovi, který odtud musel pod nátlakem falckých Wirsbergů odejít se tu vystřídala řada dalších majitelů. V roce 1666 kupují statek Lobkovicové, po nich Kocové z Dobrše a konečně členové dalšího původem českého rodu Malovcové z Malovic. Za nich tu stály dva zámky, pivovar a pracovalo několik skláren, doplněných brusírnami a leštírnami skla. Po roce 1884 Malovcové odcházejí a s nimi mizí i prosperita lesního statku. Oba zámky zanikají, ale brusírny a leštírny, které přecházejí do majetku židovských firem, tu pracují dál až do 40. let 20. století.
V roce 1930 se Zahájí skládalo ze dvou částí, Předního a Zadního Zahájí. V předním Zahájí stálo 27 domů, ve kterých žilo 150 obyvatel německé národnosti, 10 Čechoslováků – jednalo se o členy finanční stráže a 5 cizozemců. V Zadním Zahájí, které bylo mladší součástí lokality, stálo 21 domů, v nichž bydlelo 138 osob německé národnosti a 1 cizozemec. Dne 26. dubna 1945 vstoupila po waldheimské silnici do Čech americká armáda. Německá pěchota, která bránila hraniční přechod, se vzdala, až když začaly hořet první domy na české straně hranice. Kolem roku 1955 bylo Zahájí v souvislosti se zřízením železné opony zbořeno. Zachovala se dokumentační pohlednice pořízená z německé strany hranice, na níž jsou tyto práce zachyceny.
Zahájí – Waldheim je dnes pěším hraničním přechodem. Nad ním v lese stojí zříceniny lobkovického zámku, který byl obnoven Malovci z Malovic. Neméně zajímavé jsou i zříceniny vodních provozů na Hraničním potoce při státní hranici.
