Žáci se mají seznámit s neobvyklou krajinou Zeleného pásu a naučit se vnímat i věci, které nejsou na první pohled viditelné. Projekt vychází z řady otázek a odpovědí, které žáci hledají při různých aktivitách venku v krajině Zeleného pásu, v Centru Bavaria Bohemia nebo také ve třídě:

  • Stála na tomto nerovném, stromy porostlém místě dříve vesnice?
  • Jaké stopy zanechaly totalitní režimy 20. století v krajině Zeleného pásu?
  • Jak došlo k vyhnání sudetských Němců a jaké důsledky můžeme dodnes pozorovat na česko-bavorské hranici?
  • Proč vypadá les v Bavorsku jinak než sousední les v České republice, přestože roste ve stejných přírodních podmínkách?
  • Je pravda, že dnes stačí tři lidé, aby obhospodařili 250 hektarů půdy? Co by na to řekli zemědělci před sto lety?
  • Jak vypadají pole v Bavorsku, kde stát respektoval soukromé vlastnictví, a jak vypadají v České republice, kde komunistický stát znárodnil zemědělství a podřídil ho plánovanému hospodářství?

Centrum Bavaria Bohemia formuluje témata a otázky, konzultuje je s pedagogy s praktickými zkušenostmi a organizuje pilotní programy pro žáky různých typů škol. Školení učitelů, které se konalo ve dnech 28. a 29. dubna v Mariánských Lázních a v Zeleném pásu, ukázalo, jakým způsobem pokročil projekt podporovaný bavorským zemským sněmem a metodicky doprovázený ministerstvem školství a kultury.

Město Mariánské Lázně, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, bylo po předchozích setkáních v Schönsee a Rybníku / Waier vybráno jako místo konání konference, aby se zdůraznilo kulturní dědictví, které rovněž patří k Zelenému pásu. Změny a převraty, které jsou charakteristické pro Zelený pás, lze pozorovat také na vývoji lázeňství v Mariánských Lázních.

Sudetoněmecké město v historickém Egerlandu rostlo v 19. století velmi rychle. Scházela se zde smetánka z celé Evropy, která lázeňskému místu dodávala mezinárodní atmosféru. V době nacismu sloužilo lázeňské město k odpočinku vojáků a českých dělníků, kteří pracovali ve válečném průmyslu. V období reálného socialismu fungovaly lázně jako továrna, kde si dělníci dobíjeli baterky pro další práci pro stát. Po roce 1989 bylo nutné najít novou klientelu a nový obchodní model – což se zjevně podařilo, protože dnes do Mariánských Lázní opět přijíždějí lidé z celého světa.

Na různých vzdělávacích místech v Zeleném pásu budou mít školní třídy možnost seznámit se přímo na místě s tématy ze školních osnov dějepisu, zeměpisu a občanské výchovy. Od násilně vylidněné bývalé vojenské zakázané zóny, která se stala Evropským zeleným pásem, až po lázeňské město, které bylo nedávno spolu s řadou dalších evropských lázeňských měst zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. V střednědobém horizontu by měl být do seznamu UNESCO zapsán i Zelený pás. V rámci studie proveditelnosti a v průběhu procesu podávání žádosti se ukázalo, že nejlepší vyhlídky má kombinace kulturního a přírodního dědictví.

„V rámci vzdělávacího projektu Místo poznávání Zelený pás vyvíjíme nabídky přizpůsobené učebním plánům od 7. třídy, které lze částečně realizovat ve formě workshopů na školách a částečně v fascinující krajině Zeleného pásu,“ uvádí ředitelka CeBB Dr. Veronika Hofinger. Souběžně s tím probíhá průběžná koordinace s skupinou učitelů z různých typů škol.

Jedním z učitelů, kteří se podílejí na různých aktivitách projektu Místo poznání Zelený pás, je Andreas Bucher z odborného učiliště v Chamu. Projektu poskytuje poradenství na základě svých zkušeností ze školní praxe a se svými žáky se účastní pilotních akcí. Jeho žáci absolvovali 15 kilometrů dlouhou túru po Zeleném pásu. Často bez mobilního signálu, s mokrýma nohama, ale v nádherné krajině. Večer pak táborák s opékáním klobás a sýra. Andreas Bucher chce svým žákům zprostředkovat neobyčejné zážitky a v tomto projektu je nachází.

Některé aktivity budoucího školního programu jsou velmi jednoduché, jako například společná příprava svačiny z regionálních produktů, při které se jasně projeví rozdíly a podobnosti ve stravovacích návycích v Bavorsku a Čechách. Svačinu lze spojit s návštěvou aktuální výstavy v CeBB v Schönsee, která se rovněž zabývá Zeleným pásem. „Při workshopech ve školách používáme náš muzejní kufr: historie a současnost Zeleného pásu se díky originálním historickým předmětům a plakátům stává doslova 'hmatatelnou',“ říká Jan Šícha, který v projektu převzal roli historika. Teprve poté se vyráží do přírody Zeleného pásu, kde informace zažíváme jiným způsobem.

Z pohledu učitelů vzniká v rámci projektu Místo poznání Zelený pás netradiční nabídka, která novým způsobem probouzí pozornost žáků a pomáhá názorně naplnit učební plán obsahem, který lze uchopit a pocítit. Když žáci objevují sotva viditelné zbytky bývalých vesnic, uvědomují si hranice lidské civilizace a politické změny, které ovlivnily život předchozích generací. „Vždy se ale ptáme: Co se může stát ve vašem životě? Jak byste se vypořádali s neočekávanými situacemi, do kterých vás může uvrhnout politický vývoj?“ říká Jan Šícha.

Dnešní svět postupně ztrácí jistoty, na které jsme byli dlouho zvyklí. Jedním z důvodů, proč je vzdělávací program v klidném a krásném Zeleném pásu skvělou lekcí historie, udržitelného rozvoje a dobrého sousedství v Evropě, jsou změny k lepšímu, které se udály za posledních 35 let a za které je třeba být vděční a které si zaslouží obdiv.