Zelený pás, hraniční pás podél bývalé Železné opony, se chce stát světovým přírodním a kulturním dědictvím UNESCO. Obrovská příležitost pro Horní Falc a cestovní ruch podél hranice. Bude to však trvat dlouho.
Konference se šesti přednášejícími z České republiky a Bavorska, kteří ve svých vystoupeních měli velké odborné znalosti o Zeleném pásu a historii Železné opony, přišla v pravý čas, protože 6. prosince vstoupila žádost Spolkové republiky Německo o nominaci, podpořená devíti spolkovými zeměmi, do oficiálního řízení u UNESCO. Prozatím zahrnuje pouze území podél hranice bývalé NDR s chráněnými oblastmi od Baltského moře až po sever Bavorska (Horní Franky). Bavorsko-česká hranice se od ní zřetelně liší členěním na přírodní parky od Fichtelgebirge až po Národní park Bavorský les a v sousední zemi s Českým lesem / Šumavou a Biosférickou rezervací Šumava, tedy strukturou, nikoli však kvalitou.
Jak ukázala veřejná informační a diskusní akce v Centru Bavaria Bohemia (CeBB), představy na bavorské straně jdou mnohem dál než ty, které byly momentálně podány. Soustředit se pouze na státní území, která jsou již v současnosti chráněna, by bylo příliš krátkozraké. Jednak proto, že deklarovaným záměrem je dosáhnout Zeleného pásu jako dvojího světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, jednak proto, že Zelený pás / green belt vyjadřuje, že světové dědictví nemá být chápáno jako řada chráněných území v jednotlivých zemích, ale jako spojovací prvek ve vizi s 24 zeměmi.
Konference nahlížela na Zelený pás z různých vědeckých perspektiv a ukázala hostům, ať už přítomným osobně nebo připojeným prostřednictvím livestreamu, celou škálu možností, ale také množství nevyřešených otázek a úkolů k řešení. I kdyby se vše podařilo dokonale skloubit, uznání Zeleného pásu jako světového dědictví UNESCO lze očekávat až v příštím desetiletí.
Zda se naděje v příhraniční oblasti mezi Bavorskem a Českou republikou stanou skutečností, záleží do značné míry na aktérech v terénu, jak vysvětlila Alexandra Kruse, doktorka zemědělských věd z „insitu World Heritage consulting“, ve své prezentaci, která byla připojena online. „UNESCO přikládá participaci velký význam.“ Vyplatí se, „pokud všechny strany sedí od počátku u jednoho stolu a společně se shodnou na území, managementu, ale především na příběhu, který se vypráví, tj. na výjimečné, univerzální hodnotě lokality“. Její následný komentář „všechny pochybnosti jsou brány vážně. V tomto ohledu je třeba uvítat, že námitky a obavy jsou zúčastněným stranám adresovány co nejdříve“, chápala také jako reakci na příspěvek do diskuse Huberta Schickera z okresu Tirschenreuth, který jako zemědělec za svůj region prezentoval své obavy z vyhlašování chráněných území se zákazy.
Když se moderátorka Ivana Danischová zeptala, jaký je harmonogram a další kroky, shrnula, co zhruba šedesát hostů konference živě zajímalo. Alexandra Kruse k tomu poznamenala: „Na nominaci Zeleného pásu na seznam světového dědictví UNESCO není žádný časový tlak. Doufáme, že všechny přípravy, analýzy, znalecké posudky atd. se podaří dokončit do začátku roku 2030.“ Dr. Veronika Hofingerová, vedoucí koordinační kanceláře CeBB, vidí svůj hlavní úkol v přeshraničním propojení zainteresovaných stran Zeleného pásu Bavorsko-Čechy, podpoře dialogu a objevování potenciálu Zeleného pásu. „Zelený pás nemá smysl bez aktivního zapojení českých sousedů. Bavorská ministerská rada na svém zasedání v Ambergu již 4. dubna 2017 vyslala signál a rozhodla o uzavření mezery v Hornofalckém Zeleném pásu v délce 200 kilometrů.
Alexandra Kruse doporučuje na základě svých dlouholetých zkušeností hledat konstruktivní dialog, „aby bylo možné vytvořit udržitelnou a dlouhodobě bezpečnou lokalitu světového dědictví“. Heslem konstruktivní dialog se dá dobře charakterizovat aktivní role, kterou CeBB jako „informační, poradenské a síťové centrum Zeleného pásu“ hraje v žádosti UNESCO pro bavorské a české sousedy. Úkolem tohoto projektu, který je vysoce dotován Ministerstvem financí a vnitra a na němž se podílejí okres Horní Falc a Euregio Egrensis, je tahat za nitky, aby byl proces pro bavorskou stranu úspěšný. „Místo učení Evropský Zelený pás“ je ideálním doplňkem, který financuje bavorský zemský sněm. V tomto novém tříletém projektu CeBB za odborné podpory Ministerstva školství a kultury zpracovává mezioborová témata a materiály pro práci se školami z celého Bavorska a České republiky.
