Středa 10. 7. 2024
Vše sbaleno, batoh na rameni, vyrážíme. Náš další cíl Mähring. První vrchol trasy, vodopád Mugelbach. Osvěžení v ledové vodě, krátká přestávka a hurá dál. Stezka Nurtschweg nás několik hodin vede Hornofalckým lesem. Úžasné! Žádní lidé, čistá příroda, tiché lesní cesty, šumící jedle a smrky, zurčící potůčky. Kousek před Mähringem narazíme na kostel svatého Mikuláše. Stojí osamoceně uprostřed lesa, nedaleko silnice. Jakmile dorazíme do Mähringu, uvidíme krásně upravený rašelinný rybník. Nejdříve se v osvěžující vodě vykoupeme. Ptáme se místních, zda si můžeme na tomto nádherném místě postavit stan. Jistě! Jsme nadšeni. Je to ještě lepší. Mladá žena z vesnice nás zve k sobě domů. Spíme v měkké posteli, sen!
Mé dnešní české slovo: spacák
Čtvrtek 11. 7. 2024
Ráno už naše hostitelka odjela, balíme, zavíráme za sebou dveře a pokračujeme směrem na Bärnau. Etapa Nurtschweg do Bärnau je zklamáním. Spousta asfaltových nebo lesních cest. O to větší radost máme, když nám na zastávce v Hermannsreuthu přátelský mladý farmář věnuje čtyři kola. Po občerstvení se vydáváme po česko-německé hranici a dojíždíme do Bärnau. Chceme jet na Stöberlhof 5, kde bydlí rodina Krausových. Znám je z česko-německé hry Kámen, kterou uvádí divadlo OVIGO. Čeká nás strmý kopec s asfaltovou cestou. Sténáme a nemáme sílu ujít další tři kilometry. Takže palce ven. Přijíždí auto, jede dál, aby se za chvíli vrátilo. Řidič se omlouvá, že nás nesvezl hned, ale musel si nejdřív vyložit kufr. A již máme odvoz do cíle. Naštěstí dorážíme na malou farmu právě ve chvíli, kdy přijíždí Gert se synem. Představujeme se a povídáme si o divadelní hře. Samozřejmě nám dovolí postavit si stan na zahradě vedle nádherné třešně.
Mé dnešní české slovo: léto
Pátek 12. 7. 2024
S lehkými zavazadly se dnes vydáváme k místnímu slatinnému rybníku v Bärnau. Sami se cákáme ve vodě. Hned vedle je historický park. Setkáváme se s Charlesem, kolegou z OVIGO, který tam pracuje. Vysvětluje nám, dává tipy a je tu pro nás. Historický park se nám líbí. Parkem nás provází audioprůvodce. Všechno je opravdu s láskou navrženo s velkým smyslem pro detail. Podrobné INFO najdete zde: https://www.geschichtspark.de
Na náměstí v Bärnau se posilníme svačinou od řezníka. Poté navštívíme muzeum knoflíků. Bärnau bylo až do 70. let 20. století světovým centrem knoflíků. V té době pocházel z tohoto města každý třetí knoflík. Než jsme vstoupili do muzea, nedokázali jsme si o něm mnoho představit. Naše návštěva nás poučila lépe. Rozhodně to stojí za to! Více INFO o muzeu najdete zde: https://www.deutsches-knopfmuseum.de
V muzeu jsme se setkali s Andreou. Sama pracovala v knoflíkářském průmyslu a podělila se s námi o své bohaté zkušenosti. Je zábavné ji poslouchat. Najednou před námi stojí Anita a Meinhard Köstlerovi. Oba je znám ze společné akce pořádané Schönwerthskou společností. Anita je filcová umělkyně, nebo spíš mistryně, protože se do tématu ponořila hodně hluboko. Na konci července má v muzeu vernisáž. Těšíme se na setkání s ní a výměnu zkušeností. S uvolněnými zády a kouřícími hlavami se vracíme do Stöberlhofu a do stanu. Chystá se bouřka. Hromy, blesky a silný déšť.
Mé dnešní české slovo: knoflík
Sobota 13. 7. 2024
Poté, co jsme přežili noc ve stanu v suchu a bezpečí, navštěvujeme nejprve babičku Krausovou. Je to současná pamětnice z Paulusbrunnu, vesnice, která stejně jako mnoho dalších padla za oběť druhé světové válce a jejím následkům. Ve dvanácti letech musela s rodinou vesnici opustit a dodnes si na to velmi dobře vzpomíná. Podává zprávy bez zármutku, osvěžující, vtipné a vřelé. Snad se CEBB podaří ji někdy přimět k přednášce. Více o babičce v mé knize. Pro babičku přijíždí snacha Renate, aby si šla nakoupit. Pohodlně se sbalíme. Dnes chceme pokračovat na vzpomínkovou česko-německou akci „Paulusbrunn ožívá“ Batohy jsou vzaty na ramena, když Renate stojí před námi. Nabízí nám, že nás na festival odveze. S radostí! Jsme tam rychleji, než jsme čekali. Stan stavíme na posekané louce. Češi a Němci pohromadě, všude. Nádhera! Vše je perfektně zorganizováno českým sdružením, vše je dvojjazyčné, se simultánním překladem. Samozřejmě je zajištěno i jídlo a pití.
Nejprve se účastníme prohlídky s průvodcem. Dojemné, vzrušující a poučné. Následují doboví svědci, rozhovory, diskuse, promítání filmu a my jsme přímo uprostřed toho všeho. Stejně jako rodina Krausových. Babička samozřejmě nesmí chybět jako přednášející. Protože jsme v Českém lese – 800 metrů nad mořem, babičce Krausové i nám je brzy zima. Po vřelém rozloučení se vydáváme do stanu. Naše první noc v ČR. Zachumláme se a dobře se nám spí, také díky výbornému pivu z Chodové Plané.
Mé dnešní české slovo: sýr
